KONFUCIANISMUS
Konfucianismus ve formě, v jaké byl přenesen do Japonska, kladl důraz především na soudržnost v rodinném, respektive rodovém kruhu, obzvláště na synovskou oddanost rodičům a loajalitu vládci a stávající moci vůbec. Podporoval budování hierarchické, nicméně harmonické společnosti, v níž je vládce benevolentní a poddaný poslušný. Předpokládal rovněž jasnou mužskou dominanci, která se časem prosadila i přes počáteční kontrast s relativně vysokým postavením žen ve starověké japonské společnosti. Zdůrazňoval vnitřní etické ctnosti urozeného muže jako čest, spravedlnost nebo věrnost, a současně vyzdvihoval přísné dodržování vnější etikety zejména prostřednictvím nejrůznějších obřadů. V Číně tvořil konfucianismus v této době pevnou součást většiny myšlenkových směrů, vzdělání jako takového i poznání prostřednictvím knih. Ačkoli se konfucianismus v Japonsku nikdy nestal organizovaným náboženstvím nebo důležitým státním kultem, jako tomu bylo v Číně, jeho normy a hodnoty se od počátku staly základem japonského myšlení a etiky.
